Paní učitelka se ve 2. třídě ptá Alenky, co dělala o prázdninách.
„Hrála jsem si na písku.”
„Dobrá, když napíšeš na tabuli bez chyby "písek", dostaneš koláč.”
Alenka se soustředí, napíše "PÍSEK" a dostane krásnej, velkej, šťavnatej, slaďoučkej koláč.
„A co jsi dělal ty, Jozífku?” ptá se dál učitelka.
„Hrál jsem si na písku s Alenkou.”
„Výborně, když napíšeš na tabuli správně "hra", dostaneš taky koláč.”
Jozífek třaslavým písmem napíše "HRA", a už si i on pochutnává na slaďoučkým koláči. „A co jsi dělal ty, Dežiku?”
„Chtěl jsem si hrát s Alenkou a Jozífkem, ale oni po mě házeli kamení.”
„To je tedy ošklivé. Ale nic si z toho nedělej. Když napíšeš na tabuli bez chyby: "bezprecedentní donebevolající rasová diskriminace romské menšiny", dostaneš taky koláč.”
Pan farář se pokouší vysvětlit děckám, co je to zázrak.
„Pověz mi, Jožko, když spadne někdo pod traktor a nic se mu nestane, co je to?”
„Štěstí,” odpoví Joža.
„No a když spadne pod traktor podruhé a zase se mu nic nestane?”
„No, tomu se říká náhoda.”
„A představ si,” povídá již zasmušilý farář, „že se mu to stane potřetí, co je to?”
„Tož to bych řekl, že už v tom má praxi!”
-
+
15. 12. 2011